TĚŽKÉ ZAČÁTKY STRÁŽOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ
Vydáno dne 24. 03. 2005 (4037 x přečteno)Podle „Všeobecného řádu školního“ z roku 1774 byla dosavadní „farní“ škola ve Strážově zcela nevyhovující, neboť vlastně ani řádnou školou nebyla - neměla totiž učitele k tomuto úřadu způsobilého. Byla tedy přeměněna na školu veřejnou neboli obecnou.
„Školu dělá učitel“, říkají školští odborníci. A v tomto ohledu měla nově založená a otevřená veřejná škola ve Strážově velké štěstí. V čele jejím postaven byl v měsíci březnu 1779 muž nad jiné schopný, výborný učitel a vychovatel blahé paměti - Václav Římsa. Byl rodákem ze Žinkov u Nepomuka, synem kameníka. Postavy byl nevelké, šatil se po městsku, až do své smrti nosil paruku a cop. Vzdělání k úřadu učitelskému nabyl na hlavní škole v Praze, kdež si osvojil nejen náležité vědomosti, ale i výbornou vyučovací metodu. Učitelskou dráhu nastoupil Václav Římsa na německé škole v Nýrsku. Po krátkém působení na této škole byl jmenován vedoucím učitelem na nově založené veřejné jednotřídní škole ve Strážově. Počátky učitelského působení nového učitele ve Strážově byly nad pomyšlení krušné.
Nová škola neměla ani školní budovy. Proto byl nucen vyučovati nadále v bývalé „farní“ škole, což byla malá, dřevěná chaloupka v rohu farního dvora (dnešní čp. 111). Učitel obýval tu jednu světnici a komoru a v této světnici také vyučoval. Tato „učebna“ přirozeně nevyhovovala ani rozměry ani vnitřním zařízením. Nový vyučovací způsob učitele Římsy navíc narazil na nepochopení a odpor negramotných rodičů a vydán byl neustálým pomluvám a kritice těchto opovážlivých „odborníků“. Proto zpočátku navštěvovalo školu něco přes tucet žáků ze zapsaného počtu 300!
Inteligentní, bystrý a hlavně houževnatý učitel se však nezalekl. Viděl, že musí dítka rodičům do školy přímo odlákati a to čím dřív, tím líp. Pracoval a pracoval na svém školském úhoru houževnatě, promyšleně a tak docílil záhy toho, že děti školu jeho navštěvující se vbrzku zřejmě lišily v chování od ostatní mládeže v obci, namnoze zdivočelé, surové a zpustlé. Při veřejné zkoušce na konci roku prokázaly Římsovy školní děti tolik vědomostí, že to vyvolalo u přítomných hostů všeobecný údiv. Zdi předsudků a zaujatosti proti škole u lidu padly. Učitel Římsa svůj boj vyhrál! Překvapující výsledek školní zkoušky měl za následek, že na počátku nového školního roku stoupl počet žáků školu navštěvujících na devadesát. Ubohý pan učitel Římsa! Jaký bič si to na sebe upletl! Jak na svou ušlechtilou snahu po zvýšení vzdělání českého lidu sám doplatil! 90 dětí měl teď vyučovati ve svém bytě a zároveň učebně. Nepomohlo ani to, že polovinu dětí učil dopoledne a druhou polovinu odpoledne.
Naštěstí dne 29. února 1788 zavítal do Strážova na inspekci školy krajský komisař pro venkovské školy Prokop Schäubar. Konala se za přítomnosti strážovského faráře P. Jana Kašpara Jindry, vrchnostenského úředníka a výborů přiškolených obcí. Shlédnuv nemožný stav školy krajský komisař ihned nařídil, aby z jara příštího roku 1789 byla bezpodmínečně opatřena nová školní budova a v ní, kromě dvou prostorných učeben, byt podle předpisu pro učitele a světnička s kamny pro učitelského pomocníka. Ještě téhož roku zahájeny byly přípravy ke stavbě nové školní budovy. Bylo vybráno vhodné místo pro novou školu a to v bezprostředním sousedství staré školy (dnešní čp. 124 na náměstí).